"Kdo vcházíš, zanech vší naděje, že vůbec někdy pro stromy spatříš les." T. G. Ash---
(toť podobenství o střední Evropě, jež se snažím zarputile a nepřirozeně naroubovat na ještě pestřejší Izrael, to jen abych působil náramně intelektuálně a dal vůkol najevo, že znám T. G. Ashe).
Na Massadě s římským ležením nad hlavou. Foto: Arsenij Baljajev. |
Nicméně vzhledem k tomu, že politika je vždy primátem a lidoopem, sluší se na úvod varovat: po cestě stále zůstávám z přesvědčení sionistou. Klidně židozednářským, chcete-li. Pravda, někdo by mohl namítnout, že to bude pouze tím, že naše dvoupočetná část výpravy prakticky vždy mluvila s liberálními, sekulárními Židy. To oni nás bezelstně hostili, ti nám do pěti minut zastavovali při stopování, oni vyzdvihovali Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí, kamkoliv jsme zapluli. Potažmo došlo na průpovídky s arabskými trhovci. Leč charidim, čili ultraortodoxní Židy, kteří mnohdy stát Izrael odmítají stejně jako radikální Palestinci, jsme míjeli jen, kterak v Jeruzalémě spěchají zahájit šábes. Tázali jsme se, kolik je hodin...a zjistili, že prý začátek šábesu. Bezčasého nádechu. Na tom jediném momentě záleželo. Strasti světa se oblékly do černobílého a rozpustily s koupelí v mikve.
Poučení O času
Izrael dělíme na: blahé bezčasí a čas mimo šábes.
J: "Leč zbytek této propukající minikroniky detailů by měl být zábavnější, slibuju."
Trasa cesty: jih, sever a zpět. |
Celkový počet účastníků: 13 [(2+2)+4+5]
Celkový počet hostitelů: 13
Celkový počet dní v Izraeli: 9
Průměrný čas strávený čekáním na autostop: 4 minuty
Průměrný počet koček na jednu popelnici: 4 kočky
Spatřeno divokých tulupánů v květu v únoru: 2 tucty
Rozsednutá elektronika: 1 kus
Prozpěvání Havenu Shalom Aleichem na pochodovou náladu: 128krát
Zkonzumovaných kuliček falafelu: nepočítaně
No comments:
Post a Comment